Europa, русский язык (język rosyjski, rusycystyka, filologia rosyjska), słowniki tematyczne ()
Ewangeliarz Zamoyskich, filologia polska - teksty
Ewangelie-omówienie, Filologia Polska
Ewangelia Judasza, Filologia polska
Etykieta językowa, Filologia
Etymology, Angielski
Etymologizowanie i etymologia e b0f9, e
Ergonomia i BHP wykład 1 i 2, Zootechnika - wykłady, Bezpieczeństwo i ergonomia
Ewolucja2, Ewolucjonizm - kreacjonizm, Ewolucja
Europass - Mobilność IS, Europass Mobilność
Etymologicky slovnik ceskeho jazyka, FILOLOGIA CZESKA
[ Pobierz całość w formacie PDF ]ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD
ETYMOLOGICKY SLOVKÍK
JAZYKA ČESKÉHO
ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD
Vědecký redaktor
prof, dr.
Vladimír Šmilauer, DrSc.
Recenzent
| prof. dr.
Václav Vážný
VÁCLAV MACHEK
ETYMOLOGICKY SLOVNÍK
JAZYKA ČESKÉHO
Druhé, opravené a doplněné vydáni
©
Václav Machek, 1957
ÚVODNÍ SLOVO
Tento slovník je vlastně druhým vydáním slovníku, který měl název „Etymo-logický
slovník jazyka českého a slovenského" (1957). Nynější vydání vynechává ,,a slovenského".
To neznamená, že slovenská látka je vynechána úplně; vynechány jsou jenom ty články,
které měly jakožto heslo výraz, který žije jedině na Slovensku a nemá v českých zemích
obdoby nebo odvozeniny (např.
úzivna, zván).
Ostatní slovenská slovní zásoba je do slovníku
pojata, ale tak, že nyní je zařaděna mezí slova „jinoslovanská"; pak už
není
ovšem podána
zpravidla s takovým počtem tvarů jako dříve. Je uvedeno jenom základní slovo, nikoli
odvozeniny, nebo jsou podány odvozeniny jen ty, které pokládám za nějak významné a
důležité. Děje se tak proto, že se snad v dohledné době objeví samostatný etymologický
slovník jazyka slovenského, zpracovaný od Slováků samých. Sebekriticky přiznávám, že
moje práce byla pro slovenskou slovní zásobu jen zatímní náhradou, neúplnou a
nedokonalou. Jinak se toto vydání liší od prvého tím, že je pokud možno doplněno a,
opraveno. Velmi mnoho výkladů jsem nahradil výklady docela novými; prosím, aby ony
staré byly zapomenuty.
Z češtiny má i tento můj nynější slovník nejen slova spisovného jazyka, ale i výrazy
nářeční, pokud jsou spolehlivě doloženy. Naprosto nebylo možné pojmouti všecky nářeční
podoby a všecka nářeční slova. Přesvědčil jsem se, že sbírky nářečních slov obsahují někdy i
slova, kterým nelze věnovat důvěru: slova efemérní (např. náhodné importy vojáků
slouživších v cizině); slova špatně zaslechnutá; slova, jejichž význam byl pochopen nepřesně.
Lze věřiti jen takovým slovům, která jsou u sběratelů vzdělaných filologicky (jako byli
Bartoš, Hruška aj.), u sběratelů i jinak spolehlivých (jako byl A. Kotík), nebo kde jsou
záznamy od aspoň dvou autorů.
Etymologické slovníky mohou být vypracovány různě. Různé mohou být i požadayky v
tomto oboru. O tom všem jsem psal v článku O potřebě a problematice slovanského
etymologického slovníku (Slavia 22, 1954, 3J.4—321). Podrobný výklad o nynějším
stanovisku sovětské jazykovědy v těchto otázkách najde čtenář ve třech statích (Ačarjana,
Abajeva, Petersona) v časopise Voprosy jazykoznanija I (1952). Sovětská věda klade tu
vysoké cíle; plně jim vyhovět se bude moci teprve tehdy, až budeme míti důkladné historické
slovníky, podrobné slovníky nářeční, jazykovědné atlasy, monografie o jednotlivých
skupinách slov atd. Můj slovník je vypracován tak, aby osvětlil dané slovo jak po stránce
tvarové, tak i významové. Po stránce tvaru sleduje, jak se např. rozvíjela u nás
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
